Fakta:
Chemická značka SiO2+Al2O3 (FeO, MgO, Na2O, K2O)
Světový název pro vltavín je moldavit. Nejbohatší naleziště je v Jižních Čechách v oblasti kolem řeky Vltavy, která se v němčině nazývá Moldau, proto tento název.
Poprvé ho popsal profesor Karlovy univerzity Dr. Josef Mayer. Byl pojmenován Moldauthein. V roce 1836 byl přejmenován na moldavit. Český název vltavín dostal r. 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze, kde se objevily první broušené vltavíny zasazené do šperků.
Vltavíny jsou jediné Evropské tektity. Tektit = hornina, která vznikla při dopadu mimozemského tělesa, kdy se vlivem vysoké teploty jedna hornina přeměnila na novou horninu – přírodní sklo.
Vznik vltavínů se pojí s nárazem asteroidu, který dopadl na území dnešního Německa (Bavorska) před 14,5 miliony lety. Asteroid vytvořil Rielský kráter (průměr 24 km, hloubka 200 m). Úlomek asteroidu vytvořil mnohem menší Steinheimský kráter. Nárazem došlo k roztavení horniny, která byla nárazem vymrštěna vzhůru do vyšších vrstev atmosféry (většina východním směrem), ve vzduchu zchladla a na zem dopadla v podobě vltavínů. Odhaduje se, že mohlo vzniknout asi 20 miliónů kusů vltavínů o hmotnosti cca 300 tun.
Vltavíny mají charakteristickou strukturu povrchu, je to tzv. skulptace. Mohou obsahovat drobné bublinky. Také často obsahují mikroskopické inkluze oxidu křemičitého, tzv. lechatelierit. Jsou rozpustné v kyselině fluorovodíkové. Mezi tektity jsou unikátní, ostatní druhy tektitů jsou černé neprůhledné, výjimkou je libyjské pouštní sklo, které je nažloutlé. Vltavín nemá krystalickou strukturu, je amorfní.
Barva – zelená, hnědozelená, černozelená; průsvitný až průhledný
Výskyt – hlavní naleziště je na horním povodí řeky Vltavy mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny, dále Morava – střední tok Jihlavy, Chebská pánev, Německo v okolí Drážďan, Rakousko, jihozápadní Polsko, Mělnicko, pískovna Praha Kobylisy
Legálně se vltavíny těží ve štěrkopískovém lomu v obci Chlum. Výkopy bez státního povolení jsou nelegální a jde o trestný čin. Vltavíny lze však volně sbírat povrchově se souhlasem majitele pozemku.
Největší sbírka vltavínů je v Národním muzeu v Praze, další jsou v několika muzeích České republiky a mnoho vltavínů je v soukromých sbírkách po celém světě.
Esoterika:
Je to kámen štěstí, hojnosti a plodnosti. Pomáhá nám hledat vlastní cestu. Zbavuje člověka tíživých myšlenek, rozvíjí tvořivost. Pomáhá léčit infekce, respirační onemocnění a chudokrevnost. Tlumí bolesti hlavy.
Čistit ve vlažné vodě, nabíjet na mírném Slunci nebo v noci za svitu Měsíce.
Astrologie – Blíženci, Rak, Kozoroh, Vodnář
Šperky:
Broušené vltavíny se často kombinují s diamanty. Vkládají se do (žlutého) zlata i bílého zlata (rhodiovaného). Pokud se berou šperky s vltavíny i jako investice, je lépe koupit šperk se surovým vltavínem, jelikož jeho hodnota bude vzhledem k omezené lokalitě a množství rychle stoupat.
V době secese po Jubilejní zemské výstavě, která vynesla vltavíny na výsluní, jejich obliba rychle vzrostla. Bohužel broušené jsou těžko k rozeznání od láhvově zeleného skla a tak se hromadně falšovaly. (Pravé se dají rozpoznat v řepkovém oleji, kde jsou viditelné ve vltavínu vlnky.)
V dnešní době se na trh často dostávají falešné „přírodní“ vltavíny z Číny, kde se sklo různě tvaruje, navrtává a leptá kyselinou chlorovodíkovou, aby se co nejvíce podobalo pravým kamenům.
V Jižních Čechách prý ženichové dávali šperk s vltavínem nevěstě jako důkaz svých hlubokých citů.
Winston Churchill prý nosil vltavín v kapse pro štěstí. Dalajláma a Richard Gere mají náramek s vltavínem.
Alžběta II. dostala od švýcarské vlády šperk z platiny, v jehož středu je přírodní vltavín, jenž je obklopen diamanty a černými perlami.
V našem E-shopu si můžete rovněž zakoupit náhrdelníky s vltavíny, jež jsou drátkovány chirurgickou ocelí technikou white writing.
