Fakta:
C10H16O, Zkamenělá pryskyřice, nejčastěji 50 milionů let stará (nejstarší cca 300 mil. let) z vyhynulých stromů. Zkameněla bez přístupu vzduchu (na vzduchu by se rozpadla). V Evropě pochází z jehličnanu, borovice Pinius succinifera, v Americe z luštěniny Hymenaea coubaril. Nachází se v sedimentech, především v píscích, v nepravidelných hlízách a zrnech různých velikostí. Povrch surových kusů je potažen tmavou neprůhlednou kůrou. Nejkvalitnější jsou baltské. Někdy obsahují vzduchové bubliny, části rostlin, hmyz, bezobratlé a drobné živočichy nebo jejich části. Jantar obsahuje v malém množství kyselinu jantarovou, kterou si vytváří v dostatečném množství i lidské tělo. Je hořlavý. Polský název pro jantar je „bursztyn“, německý název je „bernstein“ (brennender Stein = hořící kámen). Ve světě se používá název „amber“.
Barva – medová a žlutá = přírodní, tmavší barvy se docílí zahřátím nebo ponořením do olejové (lněné) lázně; průhledný, průsvitný i neprůhledný
Výskyt – Polsko, Německo, Dánsko, Kaliningradská oblast Ruska – 90% světových zásob, Litva, Španělsko, Francie, Anglie, Kanada, Libanon, Sicílie – modrá barva, Mexiko – červená barva, Barma – stáří cca 90 tis. let – často obsahuje nálezy z doby dinosaurů, Rumunsko – odrůda „rumenit“, Itálie – na břehu řeky Simeto v provincii Catania – odrůda „simetit“, Dominikánská republika – stáří nedosahuje věku baltských, ale jsou velké a mají pěkné tvary, v ČR v Jihomoravském kraji
Kopál – Mladý nevyzrálý jantar. Fosilní pryskyřice z tropických stromů. Často obsahuje zbytky rostlin a stromů. Doluje se z půdy pod živými stromy. Pochází ze Zanzibaru, Jižní Ameriky, Číny, Tanzanie, Mosambiku, Madagaskaru.
Ambroid – Rekonstruovaný přetavený jantar. Stále se však považuje za 100% pravý. Pod lupou je viditelná vláknitost. Pokud obsahuje bubliny, tak jsou oválné, u přírodního jsou bubliny kulaté.
Velice často se jantar falšuje. Napodobeniny jsou buď z plastu nebo umělé pryskyřice, případně klovatiny (kalafuny). Je lépe jantar kupovat v Evropě než v Číně, kde je větší pravděpodobnost falzifikátů. Někdy je jantar prodáván i s certifikátem pravosti.
Je několik druhů zkoušek, jak jantar rozpoznat:
Jantar – taje při 287°C, sladká borovicová vůně
Ambroid – taje při 150-200°C, sladká borovicová vůně
Kopál – taje při 150°C, spálená vůně pryskyřice
Test rozpálenou jehlou: jantar, kopál ambroid – cítíme pryskyřici, umělá náhrada – cítíme spálený plast. Bohužel zůstává otvor.
Test vodou: Jantar ve slané vodě plave a ve sladké se potopí. Plast plave i ve sladké vodě. Sklo se potopí i ve slané vodě.
Test acetonem: Při kápnutí na kámen např. odlakovačem na nehty u přírodního jantaru se nic nestane. U kopálu, ambroidu, umělé pryskyřice a plastu se povrch naleptá.
Ultrafialové světlo: Jantar se bude modře lesknout. Kopál a ambroid odráží bílý odstín.
Elektrostatika: Při tření vlnou nebo hedvábím vytváří jantar záporný elektrostatický náboj a přitahuje prach. Kopál náboj nevytváří. Při testování korálků je však potřeba celá šňůra.
Poškrábání: Jantar lze škrábnout mědí, kopál lze škrábnout pouze nehtem.
Esoterika:
Dodává energii a optimismus. Podporuje činorodost a vůli k životu. Zahání chmury, deprese a beznaděj. Pomáhá při astmatu a bronchitidě. Posiluje funkci štítné žlázy a imunitního systému. U miminek a batolat jantarový olej pomáhá zmírnit bolesti při prořezávání zoubků. Jantarová voda léčí drobná poranění, ekzémy, vyrážky a kožní alergie.
Astrologie – Blíženci, Lev, Panna
Historie:
Doba kamenná – ozdoby a sošky bůžků (idoly)
Doba bronzová – na britském pohřebišti byl nalezen pohár z jantaru z této doby
Starověk – byly nalezeny korálky z jaspisu, pocházející z 3. stol. př.n.l.
Antika – Nejprve předpokládali, že jantar je zkamenělá moč rysů. V 6. stol. př.n.l. řecký učenec Thalés z Milétu zjistil, že pokud tře jantar suchým hadrem, přitahuje drobné částice. Ve 3. stol. př.n.l. Aristoteles správně předpokládal, že jantar je rostlinného původu. Jeho žák Theofrastos mu dal název „elektrón“. Římané jantaru říkali „succinium“.
Středověk – Jantar se od Baltu vozil do Benátek po tzv. Jantarové stezce. Trasa stezky: Kaliningrad-Gdaňsk-Wroclaw-Kroměříž-Ljubljana-Benátky.
Renesance – šperkovnice, kazety, kabinety , vyráběné často v kombinaci se slonovinou
Baroko – výroba uměleckých předmětů z jantaru dosáhla vrcholu
19. století – Export jantaru dosáhl velkého geografického rozsahu. Vznikly jantarové mozaiky např. až v Indii. Také vznikaly napodobeniny jako sklo jantarové barvy.
Jantarová komnata – Byla zhotovena na zakázku pruského krále Fridricha I. v Berlínském zámku. V r. 1716 ji Fridrich Vilém věnoval ruskému carovi Petru Velikému. Byla převezena do Kateřinského paláce u Petrohradu. V r. 1942 byla převezena do Kaliningradu. Od r. 1945 je osud jantarové komnaty neznámý. V r. 2003 byla otevřena nová zrekonstruovaná jantarová komnata podle černobílých fotografií.
Muzea s uměleckými předměty z jantaru v Polsku – Muzeum v Gdaňsku vystavuje jak přírodní jantary (např. jantar s ještěrkou), tak umělecké předměty a šperky.
